Marion Woodmanová ve své knize popisuje trnitou cestu, kterou musejí projít ženy, pokud chtějí dosáhnout skutečné samostatnosti a svobody. Pojednává o překonávání závislosti na jídle, drogách, práci, o moudrosti těla, iniciačních rituálech, snech a o hledání vlastní identity. Výsledkem mnohdy bolestivé psychologické proměny, jejímž předobrazem je proměna housenky v kuklu a následně v motýla, je dosažení stavu věčného vnitřního panenství. Žena, která se promění ve věčnou pannu, dělá to, co dělá, nikoli proto, aby se někomu zalíbila nebo aby ji někdo chválil, ani proto, aby nad někým získala moc, nýbrž pouze proto, že to, co dělá, je pravdivé. Taková žena je neustále otevřená novým možnostem a novému životu.