Druhý ročník mého vysokoškolského studia nezačal zrovna šťastně. Hned první den jsem se chytla s jedním arogantním Angličanem – a věřte tomu, nebo ne, bylo to na pánských záchodcích (dámské byly mimo provoz a mně nezbylo nic jiného, než zamířit na pánské – ale nesuďte mě za to). Druhá rána přišla, když jsem navečer konečně dorazila domů a zjistila, že student, který u nás měl pronajatý pokoj, byl alergický na naši kočku. Takže si pokoj pronajal jiný student – a věřte tomu, nebo ne, byl to ten otrapa, s nímž jsem se pohádala! Tak začal můj příběh lásky a nenávisti s Calebem Yatesem.

Ten chlapík, přesně věděl, jak mi zabrnkat na city. Hrál si se mnou jako kočka s myší. Občas jsem mu napsala mail plný rozhořčení a pohrdání… odpověděl mi vždycky ve stejném duchu. Byl tak otravný a protivný! Ale uměl být i vtipný a roztomilý… a tak vzrušující!

Brzy mi přirostl k srdci a stal se mým nejlepším přítelem. Jen škoda, že se musel vrátit zpátky do Anglie. Od začátku jsem věděla, že se do něj nesmím zamilovat… z mnoha důvodů. Ale hlavně proto, že jsme před sebou měli jen jeden rok společného života.

Ukážka z knihy:

KAPITOLA

PRVNÍ
Taky se vám už někdy stalo, že máte den blbec?

Den, kdy se pokazí všechno, sotva otevřete oči? Jako by někdo tam nahoře rozhodl, že dneska budete mít mizerný den. A nezáleží na tom, kam půjdete nebo co uděláte, problémům se prostě nevyhnete. Pro mě takový den zrovna začal. Nastoupila jsem do druhého ročníku Northern University v Bostonu a všechno, co se podělat mohlo, podělalo se.

Hned na začátku jsem se dozvěděla, že mě nezapsali na chemii, kterou jsem chtěla dělat. Změnili počet studentů ve třídě a všechny, kteří se přihlásili na poslední chvíli, prostě vyškrtli. Místo toho jsem se musela přihlásit na fyziku — která mi ale připadala nudná a lehká ve srovnání s chemií -, protože to byl jediný předmět, který zapadal do mého plánu.

Pak jsem zjistila, že Mauřinu žádost, aby u nás bydlel jeden student po dobu dvou semestrů, univerzita přijala. Škola neměla dost ubytovacích kapacit, a tak poskytovala stipendia těm, kteří žili poblíž a byli ochotní u sebe doma ubytovat spolužáka.