Dítě, opuštěné a nemilované. Napospas osudu ponechaný a opovrhovaný teenager, který své vynikající technologické znalosti používal ze špatných úmyslů. Během dospívání se nad jeho budoucností vznášel stín záznamu z vězení, a jeho život se stal nekonečnou smyčkou samoty.

Dokud nedostal druhou šanci a nezačal nový život.

Dokud se na obzoru neobjevila kariéra, o které se mu mohlo jenom zdát a dokud nebyl obklopen lidmi, kteří mu dokázali, že rodina a domov nejsou jen slova.

Dokud mu jedna dívka neukázala ten nejlepší a nejsložitější kód, jaký kdy mohl napsat. Lásku.

Ukážka z knihy:

MÁM RÁD SEZNAMY. Vždycky jsem je měl rád, dokonce už jako dítě. Pomáhají mi soustředit se. I na těch nejhorších místech, kde jsem žil, jsem dokázal najít pár kousků papíru a tužku.

Vždycky jsem si napsal seznam a potom jsem věci, které bylo potřeba udělat, očísloval podle priority. Když jsem mohl udělat tlustou čáru přes položku, která byla hotová, zažíval jsem pocit z dobře vykonané práce. A když jsem měl to štěstí, že jsem měl papíru víc, mohl jsem si seznam přepsat — aby byl menší a přehlednější, dokud jsem ho nesplnil celý.

Teď, když už jsem dospělý, mám seznamy v oblibě pořád. S dnešní technologií ale místo papíru používám počítač a místo špačka tužky klávesnici. Jediným kliknutím myši můžu své položky třídit, organizovat, odebírat a znovu řadit podle nových priorit.

Hleděl jsem do počítače a prohlížel si poslední seznam. Nazval jsem ho Projekt B.

Naučit se s Beccou mluvit jako člověk, a ne jako koktavý idiot.

Přimět Beccu, aby si mě všimla jako muže — ne jako firemního ajťáka.