Stoleté výročí od konce 1. světové války a vzniku Československa je příležitostí připomenoutokolnosti, za jakých byla v závěru do té doby nejničivějšího konfliktu přepsána mapa Evropy,přinejmenším té střední a východní. Historik Jan Rychlík, který se ve Vyšehradu věnoval jižvztahům mezi oběma národy Československa i jeho rozpadu (Češi a Slováci ve 20. století.Spolupráce a konflikty; Rozdělení Československa 1989–1992, obě 2012) i dějinám balkánskýchnárodů v rámci habsburské říše (Mezi Vídní a Cařihradem, 2009), je k pojednání tématuosobou z nejpovolanějších. Rozpad mnohonárodnostní habsburské monarchie sleduje nejenz hlediska národnostních aspirací Čechů a Slováků, ale z pohledu všech jejích národů. Knihaukazuje, že představy a požadavky jednotlivých národů monarchie byly vzájemně neslučitelnéa realizace jednoho programu byla možná vždy jen na úkor národního programu jiného.Problém monarchie tedy nebyl v tom, že by nechtěla vyřešit své národnostní problémy, alev tom, že tyto problémy byly neřešitelné.