Druhý díl trilogie Rytmus, tvorba, divadlo pojednává o rytmologické problematice z hlediska symboloniky, discipliny věnované studiu reflexe rytmu a z rytmu odvozených kvalit v lidské aktivitě. Po vstupním a zobecňujícím dílu, vydaném v roce 2013, je pokračování věnováno podobám rytmu v tvorbě. Rytmus jako stejně se střídající nebo opakující se kvalita realizovaná v čase, v ploše nebo v prostoru je autorem, významným naším současným filosofem a estetikem, považován za bazál veškeré lidské aktivity, včetně té tvůrčí.