Sugestivní mysteriózní dílko, alegorický příběh plný obrazů a metafor, ztvárněný nesmírně bohatým básnickým jazykem, charakteristickým pro všechna předchozí autorčina díla. Příběh, i když dějově zasazen do Prahy 2. poloviny 19. století, je svým vyzněním zcela současný a navíc nadčasový. Nastavuje zrcadlo pokřivené společnosti, v níž vládne honba za bezpracným ziskem a slávou, kde zelenou má hloupost, sobeckost a pokrytectví a ten, kdo vlastní moc, je neomezeným pánem... Budiž nám proto mementem autorčina slova: Jedině cesta, která vede od člověka k člověku, je cesta dobra a porozumění, neboť ta druhá, plná nepochopení a nenávisti, směřuje ke zmaru a všeobecnému zániku.