V loňském roce vydal Vyšehrad obsáhlou antologii Přemysla Ruta Orchestrion v hlavě. Českápísnička mezi poezií a divadlem. „Rádi bychom,“ napsal tehdy editor v úvodu, „aby se tatoantologie časem stala druhým dílem šířeji pojatého celku: aby byla doplněna o antologiičeské autorské písně od středověkých počátků do národního obrození.“ Kniha Gloriai gaudium. Česká písnička mezi kostelem a hospodou plní toto přání: sleduje oba hlavní proudyčeské zpěvnosti – duchovní i světský – od nejstarších dochovaných písní přes zpěvyz liturgických her středověku, písně „žáků darebáků“, kánony a jinou písňovou tvorburenesance a zejména baroka, kdy už ji reprezentují autoři známých a vážených jmen:Adam Michna z O tradovic, Felix Kadlinský, Jan Amos Komenský. Nevynechává však aniprodukci kramářskou, písně poutní, pastorely a nakonec připomíná ohlasy barokníhozpěvu na českých kůrech 19. století. I tentokrát je antologie zaměřena na písně umělé,„autorské“, byť jejich autoři zůstávají pro nás často anonymní. I tentokrát jsou písněpublikovány s nápěvy, ty pozdější též s harmonickými značkami. I tentokrát je doprovázídobový i editorův komentář a četné ilustrace.