Historik Jan Rychlík, profesor českých, slovenských a československých dějin na U niverzitěKarlově, vyučující řadu let také na U niverzite Mateja Bela v T rnavě, byl v době rozpaduČeskoslovenska poradcem tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta a dramatickájednání mezi slovenskými a českými politiky tedy sledoval z bezprostřední blízkosti.Díky svému dlouholetému zájmu nejen o slovenskou politiku, ale obecněji o otázkynároda a nacionalismu v moderních evropských dějinách, např. v dějinách balkánskýchnárodů, spojuje podrobnou znalost složitých jednání s vhledem do podstaty česko-slovenskéhovztahu, pro nějž byla od počátku typická jistá disproporce. Zatímco Češi považovalispolečný stát za de facto stát český, za naplnění představy o české nezávislosti, pro Slovákybyl od samého počátku jen jednou z etap na cestě k dosažení samostatnosti. Proces zánikuČeskoslovenska se odehrál sice pokojnou cestou, ale proti vůli většiny obyvatelstva a nikolibez závažných následků pro běžný život, například obyvatel příhraničních oblastí.Kniha Jana Rychlíka na příkladu z našich nedávných dějin dokazuje, že otázky vztahůmezi národy a národnostmi zůstávají i v Evropě na počátku 21. století aktuální a hodnépozornosti, jak potvrzuje mimo jiné současný vývoj v Belgii či Velké Británii.