Veľké leto je pútavý, citlivo napísanýr román, plný krásnych postrehov a nostalgickej nehy za minulosťou, ktorú by sme si vlastne ani nechceli zopakovať, no zároveň nechceme, aby jej farby v našich spomienkach niekedy vybledli. "Zvláštní, že to existuje. Že vám něco může připadat hezké, protože to ve vás vyvolá ještě větší touhu po něčem jiném. Nebo to možná vůbec není nic jiného. Možná tahle touha představuje jen vzpomínku na chuť něčeho, co jste znali v jiném životě; něčeho dávno zapomenutého." "Jak může být člověk zároveň malé dítě, kterému babička maže chleba, a kluk, co se zrovna nešťastně zamiloval a jiný kluk, co si čte o ruských gulazích a myslí si, že už nikdy nesmí dojít k válce, a kromě toho někdo, kdo zrovna zjistil, že v jeho dětství existuje čtvrtrok o kterém vůbec nic neví? Jak můžou být současně důležité tak rozdílné věci? Někdy jsem sám sobě nerozuměl." Milujem coming-of-age príbehy a Veľké leto má presne všetky tie atribúty, prečo sa mi príbehy o dospievaní vždy tak veľmi dokážu dostať pod kožu: Priateľstvá, lásky, medzigeneračné rozdiely a budovanie mostov, ktoré tieto rozdiely preklenujú. Strácanie i nachádzanie. Lúčenie aj opätovné stretnutia. Drobnosti, ktoré človeka dokážu sformovať azda najviac... Jedno leto, v ktorom potichu, pomaly dohasína detstvo a začína sa dospelosť...