Zkušenost ukazuje, že vychovávat děti není jednoduchou záležitotí. Jde o činnost vyžadující veliké úsilí, ktoré bývá vynakládáno většinou zcela zbytečně. Toto úsilí každý z nás v životě prožívá dvakrát. Jednou jako dítě, tedy v podstatě jako přědmět úsilí svých rodičů, podruhé jako rodič, tedy jeho garant. Obecně se ujalo, že vychovávané děti se dělí na slušné a neslušné. Praxe ovšem ukazuje, že hranice tohoto rozdílu bývají značně nečitelné až neviditelné.