Kniha s názvem Rozehrát svou vnitřní hudbu a s podtitulem Muzikoterapie a psychodrama obsahuje 12 /zpravidla dále členěných/ kapitol. Jejich jednotlivé názvy dobře vystihují obsah a nabádají čtenáře ke studiu a poučení. Nejprve je pojednáno o muzikoterapii a psychodramatu jako o doplňujících se terapiích /1/ a následují kapitoly Minulost hudby v psychodramatu /2/, Hudba a psychodrama: základní postupy /3/. Hudebně improvizační rozcvičky /4/, Individuální hudební improvizace /5/, Skupinová hudební improvizace /6/ a Hudba a představy v psychodramatu /7/. Obšírně jsou pak pojednány techniky hudebního psychodramatu /8/, doplněné praktickými příklady /9/. Značná pozornost je následně věnována scénářům hudebního psychodramatu /10/ a možnostem jak moderně využívat staré zdroje, nebo-li tvůrčí umění v psychodramatu /11/. Poslední kapitola s názvem Pohled do budoucnosti je stručná./12/ Autor v ní však zdůrazňuje své přesvědčení, že všechny současné formy umožňující rozvoj kreativity „v každém případě působí v součinnosti“. Jinými slovy řečeno, hudba, tanec, výtvarné umění /arteterapie/ i dramatické umění by se měly kombinovat a tím ve svém účinku potencovat. Zatím jsou jednotlivé metody i u nás značně, a tedy i přísně odděleny, což je patrně nejen škoda, ale i doklad určité vývojové etapy. Závěrem jsou v knize uvedeny doporučené zdroje informací a literární odkazy, řazené ke každé kapitole zvlášť. Škoda, že kniha není doplněna také přehledem českých literárních zdrojů, což je u většiny knih z Portálu dobrým a užitečným zvykem.