Polský historik Marceli Kosman (* 1940), profesor historie a politických věd naUniverzitě Adama Mickiewicze v Poznani, patří mezi přední znalce pozdněstředověkých a novověkých dějin Polska, Litvy, Běloruska a Ukrajiny. Všechna tatoúzemí byla v různých obdobích a rozdílnou měrou začleněna do velkého polského apolsko-litevského státu, který patřil na prahu historie kolem roku 1000 a znovu v obdobíod 14. do 17. století mezi významné mocnosti našeho kontinentu. Vzhledem ke svémubadatelskému zaměření a také proto, že minulost své země zkoumá nikoli z Varšavy,nýbrž z Poznaně, má M. Kosman zvláště vytříbený smysl pro teritoriální členitost avnitřní rozmanitost polských dějin.Kosmanovo syntetické dílo pojednává v osmi vyvážených oddílech o složitém vývoji astabilizaci polského státu za Piastovců, o jeho rozmachu za Jagellonců, o době polsko-litevské monarchické a šlechtické "republiky", o jejím úpadku a rozdělení mezi Rusko,Prusko a Rakousko, o obnovené samostatnosti a jejích problémech, o utrpení a odboji zadruhé světové války, o sovětské nadvládě a konečně o zrodu nového Polska na přelomuosmdesátých a devadesátých let 20. století. Věnuje pozornost dějinám státu aspolečnosti, kulturnímu a náboženskému vývoji, nepřehlíží ani každodennost života vjednotlivých obdobích. Vedle Poláků si všímá i dalších etnik a samozřejmě sousedníchnárodů včetně Čechů. Platí to tím spíše, že kniha, ačkoli v rozšířené verzi vyšla už ipolsky, byla napsána právě pro nakladatelství Karolinum a pro české čtenáře.Polské dějiny mají v různých obdobích rozdílnou dynamiku. Zatímco nepominutelnádoba feudální rozdrobenosti se může čtenáři jevit jako nesnadno proniknutelná houšť,období rozmachu polského státu a bojů s německými křížovými rytíři, stejně jako průběhvelkých krizí 18.-20. století dokážou strhnout pozornost podobně jako Sienkiewiczovovyprávění, jehož je M. Kosman znalcem a zasvěceným interpretem. Autor syntézynezastírá své zaujetí tématem, zaujetí tím zřetelnější, čím více se blíží k současnosti.Zároveň však zůstává kritickým historikem, možná až překvapivě kritickým k Polákům ak jejich historickým iluzím a omylům. V tomto smyslu představuje Kosmanovo dílofaktograficky podloženou úvahu nad tisíciletým osudem jednoho z vlivných evropskýchnárodů, ale také odpověď na otázku, z jakých kořenů vyrůstá současný vývoj našehoseverního souseda. Je to kniha, která obohatí nejen historiky, politology a studentyhumanitních oborů, ale i širokou kulturní veřejnost.