Ve své Stručné historii času Stephen Hawking přístupně a čtivě rekapituluje vědecké i předvědecké názory na vznik a podobu vesmíru. Od mytologických představ o Zemi ležící na krunýři želvy se přes heliocentrické a geocentrické modely Sluneční soustavy dostává k Albertu Einsteinovi a jeho převratným objevům dotýkajícím se povahy prostoru a času. Shrnuje neuvěřitelný pokrok, jaký věda v poznávání vesmíru učinila ve dvacátém století, a dostává se až na práh objevu „teorie všeho“, která by sjednotila dosavadní fyzikální poznatky do komplexního celku – a která prozatím zůstává nedosažitelná.