Monografie analyzuje význam a úlohu tělesné výchovy a sportu ve vnitřní i zahraniční politice meziválečného Československa. Činnost organizací z oblasti tělesné kultury představovala majoritu spolkového života tzv. první republiky. Představitelé většiny tělocvičných spolků neusilovali o přímé politické působení, přesto je politické dění silně ovlivňovalo. Pozornost je věnována především politice těch spolků, které vstupují do politického života nejvýrazněji, tj. Sokola, komunistické Federace proletářské tělovýchovy a turnerského svazu, který Konrád Henlein a jeho souputníci v průběhu třicátých let podřídili zájmům sudetoněmecké iredenty. Dále je zmíněno soužití českých a německých sportovců, k jehož zpolitizování došlo především v souvislosti s olympijskými hrami 1936 v Berlíně. Knihu uzavírá kapitola zaměřená na systém péče o tělesnou výchovu a sport, který se v průběhu dvacátých let v Československu postupně vytvářel.Tematiku dokreslují fotografie a citace z dobových materiálů.