Druhý svazek edice rozsáhlého analistického a kronikářského souboru, označovaného od časů F.Palackého názvem Staré letopisy české, vychází v rámci obnovené řady Fontes rerum Bohemicarum.Obsahuje šest textů, které v různé míře prozrazují sepětí s východočeskými husitskými anály, jejichžpůvodní podoba se nedochovala v úplnosti, nýbrž pouze fragmentárně. Navzdory těmto nepříznivýmokolnostem dospěla kritická analýza materiálu k zjištění, že východočeská větev Letopisů vzniklav Hradci Králové jako organické pokračování oblíbeného analistického svodu Chronicon Bohemorum aže její výchozí český text, zahrnující zprávy o událostech 1415/1416-1441, byl postupně prodloužendo roku 1461, eventuálně až k roku 1463. V následujících desetiletích byly východočeské anályzačleněny do základní (pražské) větve Letopisů.V tomto svazku po pečlivém zvážení zveřejňujeme dva základní texty východočeské větve, tj. B (KNMII F 8) a b (NK ČR XIX C 21), dále Chronicon veteris collegiati Pragensis (Universitäts- undLandesbibliothek Darmstadt, sign. Hs 3244), dokládající původní ukončení východočeských análůroku 1441 i jejich obohacení o záznamy a vzpomínky umírněného husity. Další texty, tj. S 1 (KNM V E43), T (NK ČR Osek 95) a C (NK ČR XIX C 19) poskytují důkaz o začlenění východočeských análů dopozdějších historiografických kompilací. Principy, jimiž se vydání řídí, vycházejí z komplexního chápáníLetopisů jako jazykové, literární a historické entity. Texty jsou prezentovány v transkribovanépodobě, jen text T je kvůli své pravopisné zvláštnosti představen též v transliteraci na přiloženém CD.Každý text v edici je pojat jako relativně samostatný, čemuž odpovídá jak historický komentář, tak iforma odkazů na prameny a odbornou literaturu. V souladu s tímto vstřícným uživatelskýmpřístupem byl též koncipován jmenný a místní rejstřík i diferenční slovníček.