Pátrání v minulosti má vždy něco společného s přítomností a budoucností. Jde o vysvobození od toho, co bylo. Každý, kdo trpí za svou minulost, ji chce kompenzovat a odstranit tak své dluhy. Dobrovolně se tak vzdává svého štěstí a stává se andělem, který přišel, aby vzal hříchy svoje i hříchy druhých a tím je odstranil ze světa. Každá minulost člověka dříve či později dohoní. Buď se opakují stejné dramatické situace, nebo člověk podlehne nemoci a nenalezne žádné vysvětlení. Když zmoudří, dostane se mu pokory, vezme konečně tato znamení vážně a rozpozná vztyčený ukazovák předků. Správným krok k vypořádání s minulostí je postavit se jí čelem. Pro očistu je cesta do minulosti bezpodmínečně nutná. Jen tam může člověk požádat o dovolení, aby se mohl zbavit tíživého břemene. Člověk může minulost pouze přijmout a sklonit se před ní…O to jde v knize známého německého astrologa Ericha Bauera – sklonit se před osudem a přiznat si, že člověk je tvor chybující. Teprve pak člověk může předstoupit před své předky a oznámit jim, že je připraven žít svůj vlastní život. Pak začíná cesta do budoucnosti… Neopustil jsem svého anděla na dlouhoA on mne přijal do náručeOn zmenšil se, já stal se velikýmA náhle byl jsem slitovánímOn chvějící se prosbou jen.Já dal jsem mu pak jeho nebe –On mně blízkost, z níž se vytratilOn učil se létat, já zase žítTak jsme se pomalu vzájemně poznávali…R. M. Rilke, „Andělské písně“