Je povinností jedince obětovat své štěstí zájmunároda? Zdeňka Havlíčková (1848–1872) v tomtoohledu zklamala, v jejím osudu se střetávajínárodní zájmy a právo jedince na osobní štěstí.Možná by se tato osiřelá dcera Karla Havlíčka,vychovávaná v láskyplném prostředí své tety,byla vdala nebo by hledala svou obživu cobyvychovatelka či společnice. Národem prohlášenou„dceru národa“ však táhlo srdce „špatným“směrem, k rakouskému důstojníkovi, a tak Zdeňkaumírá ve svých čtyřiadvaceti letech jako národemzavržená a stává se bezděky tragickou postavounacionálně-ideologických her ambiciózníchpolitiků.