Autor předkládá originální koncept přístupu k novým vizuálním médiím. Rozpracovává relační strukturní model vizuálního vnímání a vymezuje jej v protikladu vůči "reflexivnímu modelu" (obraz jako otisk reality), který je spojen s univerzalistickým pohledem na svět. Autor analyzuje klíčové sémioticko-estetické kategorie a zdůrazňuje přednosti postmoderní plurality a subjektu jako plnohodnotného východiska interpretace.