Diagnóza a zejména léčba hydrocefalu, patologicky zvýšeného množství mozkomíšního moku v CNS, staví lékaře i dnes, v době vyspělé diagnostické techniky a moderních léčebných metod, do obtížné situace. Přes obrovské klinické zkušenosti nejsou léčebné výsledky zdaleka uspokojivé. Dobrou znalostí zásad diagnostické a léčebné praxe lze přesto vytvořit podmínky pro zajištění kvalitního života nikoli zanedbatelnému procentu nemocných.Léčba hydrocefalu je a ještě dlouho bude provokující výzvou pro lékaře různých odborností, zejména však pro neurochirurgy a pro technické vývojové pracovníky. Cílem autora proto bylo vytvořit čtivou a co nejobjektivnější a nejvšestrannější příručku nejen pro ně, ale také pro lékaře jiných oborů, kteří by studiem rozsáhlého a nesourodého písemnictví ztratili mnoho drahocenného času.Kniha neobsahuje vyhodnocení vlastního souboru z pracoviště autora. Ve srovnání s validitou závěrů velkých mezinárodních studií by totiž statistické výsledky získané z nepoměrně méně rozsáhlého materiálu mohly být zavádějící. Autor se však snažil posoudit váhu informací a klinických argumentů, které načerpal z velkého počtu pramenů a utřídil je v pokud možno přehledný a ucelený systém. Formu i obsah textu pak významně ovlivnily jeho klinické zkušenosti vyplývající z každodenní praxe, jež přinesla řadu otázek, ke kterým se v knize pokusil nalézt co nejuspokojivější odpověď.