Kniha autobiograficky laděných reflexí makroekonoma Miloše Picka sestává ze dvou částí. První zobrazuje formou rozhovoru život za protektorátu v Pickově rodišti Libáni, pronásledování Židů, odbojovou činnost, utrpení v koncentračních táborech Terezín, Osvětim a Buchenwald a nakonec popisuje Pickův útěk z „pochodu smrti“. Druhá část zachycuje autorovu profesní kariéru. Jejím prostřednictvím znovu procházíme klíčové okamžiky české historie: reformy v 5. a 6. letech, Pražského jaro i tragické důsledky sovětské okupace, normalizaci. Pickův příběh nás dovádí až k nejnovějším událostem, následujícím po Listopadu 1989. Jeho ohlédnutí za vlastním životem vypovídá o pozoruhodném osudu, v němž se zrcadlí pohnuté české dějiny 2. století. Přispívá tak dalším článkem do mozaiky poznatků, z níž postupně vyvstává mnohotvárný obraz naší novodobé historie.