Sonatina G dur pro housle a klavír je dílo tvůrčí i rodinné pohody. Dvořák je napsal koncem roku 1893 v Americe a věnoval svým dětem, které obě navštěvovaly Národní konzervatoř v New Yorku, kde skladatel působil jako ředitel. Skladatelova dcera Otýlie, pozdější choť Josefa Suka a desetiletý syn Antonín skladbu také poprvé provedli na domácím koncertu. Z účelu, ke kterému byla složena, vyplývá jednoduchost a jasnost hudebních myšlenek a poměrně nevelká technická náročnost skladby. Svazek je součástí prvního Souborného kritického vydání děl A. Dvořáka.