Sbírka Sacra et litaniae vyšla tiskem poprvé v jezuitské tiskárně v pražském Klementinu roku 1654. Podobně jako ostatní části této největší české sbírky latinské liturgické hudby, vychází i Michnova IV. mše novodobě poprvé, v kritickém vydání prof. V. Bělského (notová část) a dr. Jiřího Sehnala (textová část, vedení edice). Obsazení IV. mše tvoří sólový hlas (canto), tj. nejlépe kvalitní chlapecký soprán, smíšený sbor, smyčce a continuo. Violy je možno nahradit také úzce dimenzovanými trombony. Dílo je relativně stručné, komorní, housle figurují pouze v několika úvodních taktech, tzv. Sinfonii, čímž instrumentální doprovod zbytku skladby získává zvláštní tlumený ráz.