Reliéf pro varhany sólo (1964) je skladba komponovaná v době autorova největšího tvůrčího vývoje. Při práci se čtyřmi vzájemně motivicky propojenými tématy Fišer opět využívá výlučně variační techniky. Je zde patrné i omezení tónového materiálu, které u skladatele později vrcholí v užívání modality. Reliéf je posledním dílem Fišerovy ranější, tonální fáze před aplikací aleatoriky a zmiňované modality. Pro nedostupnost autografu skladby, uloženého v dosud nezpracované pozůstalosti autora, vychází nové vydání z autorizovaného opisu pořízeného Českým hudebním fondem v roce 1966.