Kniha prezentuje základní výsledky komunikativně-sémiotického výzkumu umění, realizovaného zejména od sedmdesátých do devadesátých let minulého století badatelskými týmy v Praze a Nitře (proto česko-slovenská varianta). Zabývá-li se sémiotika umění znakovou strukturou uměleckého díla, v níž hledá interpret jeho význam a smysl, potom díky tomu, že je znakovost nadána sociálním obsahem i sociální vazbou /funkcí/, lze legitimně uvažovat o sociosémiotice, která je sociologií fungování této znakové struktury ve společnosti.