Přehledová studie se zabývá problémem, nakolik jsou robustní teze Mancura Olsona z knihy "Vzestup a pád národů" (1982) reflektovány v současné společenskovědní literatuře, především z oblasti ekonomie, politické ekonomie, politologie a částečně i sociologie. První Olsonova teze se týká formování zájmových skupin -- údajně se rychleji formují malé skupiny, disponující selektivními podněty (např. vylučitelnými soukromými statky). S touto hypotézou je většina mikro-studií v souladu. Druhá teze se týká vlivu skupin na formování bohatství ve společnostech. Zde jsou ekonometrické studie rozporné a ekonomie postupuje směrem k preciznější specifikaci jejich vlivu. Dále s pomocí normativní konstituční ekonomie uvažuji o konstituční regulaci vlivu zájmových skupin. Argumentuji pro pluralitní model participace spjatý s konstitučním zákazem dotace jejich existence.